Fotky

Básně

Recenze

Hudba

Zaujalo mě

___________________________________________________________________________________________________________________

Říjen 2010

My Project - Project One

29. října 2010 v 20:54 | Evilly |  Recenze
Nestává se moc často, že mně nějaké CD přinutí věnovat mu čas potřebný k přehrání celé stopáže. Ještě vzácnější je, pokud mě přesvědčí k napsání recenze. Zpravidla se to stává, pokud je to kousek opravdu povedený nebo obráceně - extrémně špatný. Kterým směrem se vydalo debutové CD Projet One ostravského klávesáka Šimona Greška?

Celá stopáž alba obsahuje 47 minut muziky, což pro dnešní tuzemské kapely už není standard. Tudíž za solidní délku stopáže dávám plusový bod! Další plusový bod autor dostane i za to, že každá skladba představuje nějaký jeho zážitek či děj, který melodii inspiroval, čím dál tím více si totiž všímám nešvaru součastných autorů - analyticky vytvořit líbivou skladbu, to jak se to komu daří je otázka názoru, ale pokud píšete z vlastní zkušenosti, dáte do toho rozhodně větší kus sebe. Příjemný je i fakt, že každá kompozice má na obalu několik vět, aby byl i řadový posluchač zasvěcen do tajů procesu tvorby.

CD je zahájeno dvouminutovým intrem, kvintové souzvuky jako od Floydů navodí zvláštní nostalgickou atmosféru, ale pak se melodie stočí do táhlejších tónů a otevřený konec dává tušit něčemu přicházejícímu...
A taky, že něco přijde. Následující skladba Dakrworld, jeden z vrcholů alba, je poměrně technikcky náročná exhibice, kde se střídají jak klávesové, tak excelentní kytarové party obstarané Vaškem Mochem. Tento člověk je opravdové kytarové eso, jeho hra působí svěže a ozvláštní každou část, kde se objeví.
Dále se tempo zpomalí ve sladbě The Top of the Evening, inspirované Oldfieldovým The Top of the Morning. Nápad je to vskutku pěkný a nutno podotknout, že i značně vydařený. Ačkoliv hudebně tato skladba nedosahuje takových kvalit jako originál, její melodie je velmi podmanivá (pro mne dokonce více než ta Oldfieldova).
Další kousek v řade nese jméno Back and Forth. Je to skladatelsky surová skladba, kde lze slyšet jistá mladická nevybouřenost. Není špatná (naopak poslouchá se příjemně), ale na albu bych ji zařadila spíše do průměru.
Ancient Energy je inspirovaná dávnými jihoamerickými civilizacemi a svou atmosférou vyčnívá z celého CD. Bohužel se ono téma rychle oposlouchá a pro mě je nejslabším článkem alba.
Instrumentální verze Slow Frequency projasní jinak poměrně ponurou atmosféru alba. Její komerční ráz nelze zapřít a autor si toho je vědom, proto se na konci alba dočkáme ještě zpívané verze.
Surface Tension je další velmi agresivní výtvor, plný rychlých motivů, které chytnou a nějakou dobu nepustí.
Když jsme u silných motivů - následující Power Storm je pro mne nejlepší kompozicí na CD. Padající kapky v podobě lehké melodie postupně přerůstající v težší kytarovou bouři s prostředním klavíro-kytarovým sólem je blaho pro uši.
Ani In the Dream nezůstává pozadu. Jednoduché, nicméně podmanivé téma zahrané nejdříve na klavír a poté na kytaru je příjemné zpomalení alba, v žádném případě však není nudné.
Question of Echo ukazuje, jak se má dělat minimalizmus. Variace na zajímavé téma, postupné vrstvení nástrojů a orchestrální část uprostřed dává vytušit, jakým směrem se bude ubírat tvorba My Project do budoucna.
Asi nejkomplikovanější skladbou alba je Universe of Sounds, osm minut dlouhé dílo, které na vás vychrlí velké množství témat. Snad je poněkud škoda, že si skladatel neřekl, že méně je někdy více. Poctivěji a déle rozehrané motivy by dokázaly lépe vyznít. Skladatel má však jiný názor a já můžu i tak říci, že skladba patří k vrcholům alba.
Slow Frequency (zpívaná verze) se prezentuje jako jediná vokální skladba na CD. Jedná se snad o jakýsi přídavek, který ale rozhodně nepůsobé jako vyvrcholení. Hlas zpěvačky Daniely Vaškové je sice čistý, místy všas nejistý, čemuž přispívá i zpěvaččina česká angličtina. Celá píseň je popovějšího rázu s vydařeným kytarovým sólem a poněkud jednoduchým textem.
Jak tedy shrnout zážitek z poslechu alba My Project - Project one? Album je úderné a Šimonova tvorba baví, nicméně se zde najdou hluchá místa a místy se posluchač může až ztrácet. Lze zde slyšet i velký skladatelský potenciál, který se snad bude rozvíjet. Zvuková stránka je na české poměry (zvlášť u debutů) kvalitní. Ačkoliv je nástrojové obsazení pestré, jde poznat, že se jedná o uměle vytvořený zvuk, takže pokud by autor v budoucnu zapojil více akustických nástrojů a obecně i více kytarových partů, celkový dojem by působil mnohem velkolepěji.

Albu dávám 7,5/10




Tarja Turunen - Ostrava - 07.10.2010

10. října 2010 v 18:53 | Evilly |  Recenze
Ve čtvrtek 7. 10., jak určitě všichni víte, jsem navštívila ostravský koncert královny severu Tarji Turunen.
Protože jsem musela jhttp://img1.rajce.idnes.cz/d0103/4/4041/4041144_84c5095d1ff6034e4db0fd50b3fbe640/images/P1020812.JPGeště ráno do školy, před halu jsem se dostavila až kolem 4. hodiny odpoledne, kde už bylo několik lidí z českého fanklubu.
Musím moc poděkovat PelkoEnkeli za předání "silně erektivní" plyšové kytky, protože sama bych neměla, kdy si ji koupit. Hodiny ubíhaly celkem rychle a najednou už bylo sedm, tudíž začali nás vpouštět do haly, kde jsem zaujala místo v první řadě blíže k Mikovi.
Kolem osmé začala hrát předkapela Markize. První čeho jsem si u nich všimla, bylo nechutně kýčovité phttp://img1.rajce.idnes.cz/d0103/4/4041/4041144_84c5095d1ff6034e4db0fd50b3fbe640/images/P1020824.JPGódium, které ale s přehledem přebyla zpěvačka. Když se vynořila v jakémsi kosmo-oblečku s anténami na hlavě obalenými alobalem, dostala jsem záchvat smíchu, který mě ovšem přešel, když jsem ji slyšela zpívat.
Její "zpěv" nepřebyly ani vokály, které měla puštěné na pozadí, aby její hlas nezněl tak blbě. Přišla mi prostě jako nepovedená kombinace Lady Gagy a Sharon den Adel, což mi nakonec potvrdil její cover Bad Romance (tady jsem opravdu nevěděla, jestli začít brečet nebo se smát). Skoro celé jejich vystoupení jsem tedy přečkala vzájemným se usmíváním s jejich zvukařem, zdál se mi totiž zajímavější než celý zbytek kapely.
A pak, po krátkém předělávání pódia, už nastoupila božská Tarja v krásných černých šatech.
Přes celou první píseň - Dark Star - měla přes pódium natažený průhledný šátek s jejím obrázkem (ten co je na obalu WLB). Pak nás s lehkým zaváháním, kde to vlastně je, pozdravila "dobrý večer … Ostravo" a přihodila další songy.

Setlist:

1. Intro
2. Dark Star
3. My Little Phoenix
4. I Feel Immortal
5. Naiad
6. Falling Awake
7. I Walk Alone
8. Band Solo
9. Little Lies
10. Underneath
11. White Night Fantasy
12. Lappi/Damned and Divine/Our Great Divide
13. The Archive of Lost Dreams
14. Ciaran's Well
15. In For a Kill
Přídavky:
16. Whete Were You Last Night
18. Until My Last breath
19. Die Alive

Za celý večer vystřídala 3 oblečení (včetně pytle, který ji naživo velice sluší i když vypadá jako kur… (slovy PelkoEnkeli)) a 2 mikrofony. Milým překvapením byla i nádherně zahraná  i zazpívaná White Night Fantasy (no až takovým ne, vzhledem k tomu, že jsem ji slyšela při zkoušce) a hlavně vystřídání Crimson Deep za In For a Kill.http://img1.rajce.idnes.cz/d0103/4/4041/4041144_84c5095d1ff6034e4db0fd50b3fbe640/images/P1020868.JPG
Po koncertě jsme se všichni odebrali před halu, kde jsme zhodnotili, co jsme viděli a tedy: "Tarja je božská, nádherná a dokonalá, předkapela byla na houby, stejně tak i atmosféra (krom prvních 5ti řad)."
Zajímavá byla taky příhoda, která se mi stala s výše zmíněným zvukařem (alespoň doufám, že to byl on).
Když jsme před halou seděli, procházela kolem nás celá předkapela. Najednou se přede mnou zjevil onen zvukař, značně nervózní, s botou a propiskou v ruce, přičemž něco mumlal. Z toho jsem mu rozuměla jen "boot a sign," stejně tak, jako lidi kolem. Nakonec se k nám přiřítila jakási holka a přeložila mi, že mu mám podepsat botu. Tak mi podal jeho conversku, já se mu tam podškrábla, pak se semnou ještě 2x vyfotil a celý nadšený to ukazoval lidem okolo. Nejspíš si na něj najdu kontakt, nejdřív jsem sice váhala, ale tak co, hodit se to může vždycky. Jenom by mě zajímalo jméno :-D.